Železo je měkký, světlešedý až bílý kov. Je magnetické. Čisté železo je málo odolné vůči korozi, na vllhkém vzduchu se pomalu oxiduje za vzniku rzi - hydratovaného oxidu železitého. Tomu se dá zabránit výrobou slitin s jinými kovy - ocelí.

Železo je díky stálosti svých atomových jader značně rozšířeno ve vesmíru. V zemském jádře je čtvrtým nejrozšířenejěím prvkem, zemské jádro je také složeno převážně ze železa. Nezanedbatelné množství železa bylo nalezeno také v měsíčním prachu. V zemské kůře je železo přítomno převážně ve formě oxidů a uhličitanů. Vzácně se nachází také v ryzí podobě ve formě kuliček, ale toto železo je meteorického původu. Mezi hlavní minerály železa patří hematit (Fe₂O₃), magnetit (Fe₃O₄), limonit (Fe₂O₃^.nH₂O) a siderit (FeCO₃).
Vzhledem k rozšíření rud železa se vyplatí dolovat pouze ty nejkvalitnější.

Železo se ve velkém připravuje redukcí oxidů železa ve vysoké peci koksem. Toto železo v sobě ale obsahuje velké množství jiných prvků, proto se dále upravuje různými způsoby na ocel. Velmi čisté železo se připravuje v malém měřítku radukcí čistého oxidu vodíkem nebo tepelným rozkladem pentakarbonylu železa.

Největší význam má železo jako konstrukční materiál, obzvlášť ve formě oceli - slitin s jinými kovy.

Železo důležitým prvkem v tělech všech organizmů. Podílí se na přenosu elektronů při buněčném dýchání. Krev vděčí za svou červenou barvu komplexu železa s porfyrinem (hem). Jde o komplex, který v krvi přenáší kyslík.