Latinské označení oxygenium je složené z řeckých slov oxys = ostrý, kyselý a geinomai = tvořím, produkuji; tedy kyselinu tvořící. Český název kyslík je podobného původu.

Kyslík je za normálních okolností (tlak a teplota) bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Je tvořen dvouatomovými molekulami O₂. Veškerý kyslík obsažený v atmosféře je produktem fotosyntézy, je základem udržení života na zemi. Kyslík sám je nehořlavý, podporuje hoření.

Kyslík je nejrozšířenejším prvkem na zeměkouli. Kromě kyslíku vázaného ve sloučeninách se zde vyskytuje i volně. Atmosféra obsahuje asi 21 % kyslíku.

Průmyslově se vodík vyrábí destilací zkapalněného vzduchu. V laboratoři se kyslík vyrábí tepelným rozkladnem různých, na kyslík bohatých sloučenin, např. dusičnany, chlorečnany, chloristany. Další možností je katalytický rozklad peroxidu vodíku.

Kyslík využívá většina organizmů ke svému životu - dýchá. Kyslík je využíván ke "spalování" živin a tím uvolňování energie potřebné k životu.
S tlakovými lahvemi plnými kyslíku se můžeme také setkat v nemocnicích, kde se kyslík využívá na podporu života.
Velké množtsví kyslíku se také používá při výrobě oceli.

V atmosféře se kromě dvouatomových molekul kyslíku O₂ vyskytuje ještě modifikace trojatomová O₃. Jedná se ozon, jehož přítomnost v atmosféře zamezuje dopadání ultrafialového záření na zemský povrch.